středa 18. července 2018

Seriál: Jak nepsat články o cestování - o Travel Bible

Otevírám sérii článků, ohlížejících se na cestování Amerikou z pohledu dokumentování  naší cesty na internetu. Shrnu pár důvodů a přiznání, proč jsem se nestala slavnou blogerkou, úspěšnou travel spisovatelkou, nebo chcete-li moderní influencerkou (wow, tohle slovo píšu poprvé). Jasně, hlavním důvodem je, že nejsem dostatečně, natož nadprůměrně: dobrá, talentovaná, vtipná, pracovitá, originální, atd. Ale i přesto jsme prožili během těch milionů mil v dodávce něco výjimečného, o co má správný okruh lidí přece zájem!

Vedle dovednosti něco napsat o tom, že něco děláte, totiž na řadu přichází i schopnost:


A to je něco, v čem žalostně zaostávám. Nejsem zrovna workoholik, ale to neznamená, že nedělám nic. Dělám toho občas vlastně i hodně. (Ale neptejte se mého otce). Bohužel mou specialitou je dělat věci nechtěně zadarmo. A když se konečně hecnu, že si o peníze řeknu - stejně je nedostanu!
Pro někoho se možná nejedná o šokující informace o tom, jak to chodí ve světě pisálků, kreativců a cestovatelů. Pro mě to rozhodně byla dobrá škola a možná neúspěchem jsem se nejvíc naučila. (Jen se z něj nedají platit složenky.)

🌎 Pokud jste někdy uvažovali o založení cestovní blogu a připadala vám romantická, nedej bože reálná představa, že se budete živit psaním zážitků z cest - přečtěte si moje neúspěšné pokusy, zjistěte, jak to chodí a dělejte to lépe. Jak? To mi dejte potom, prosím, vědět. 💙

Pokusy psát o cestování a dostat za to i peníze, které se v mém případě nezdařily...


1. Travel Bible

Boží, svatá Travel Bible patří mezi jedno z mých prvních a pořád největších zklamání. Travel Bible je kultovní cestovatelský portál a magazín nabušený návody jak cestovat dlouhodobě, levně, neobvykle. Jedná se o kompletní návod na to, jak nebýt oldschool turistou, ale moderním a uvědomělým cestovatelem. 
Napsat článek pro Travel Bibli překvapivě však neznamená úspěch a finanční odměnu - o kterou nám všem nakonec stejně jde. Nebo si na ni alespoň vzpomeneme při každém "nedostatku prostředků k zrealizování transakce". Za dobrý pocit, že jsi pomohl jiným cestovatelům si letenku nekoupíš.

Jak to chodí v Travel Bible?
Odměna přichází až podle čtenosti článku a ke statistikám/google analýzám se jako autor nedostanete. Nedělám si iluze, že by moje dva výtvory přečetly tisíce lidí. To nic nemění na faktu, že do každého článku dávám všechno. Travel Bible má jasnou představu, jak článek od autora musí vypadat, mnoho pravidel na formátování textu a jednoduše to není vata, kterou srdcař vyflusne za půl hodinky. Navíc musí jít o návody, což znamená hledání a ověřování informací, namísto jednoduchého povyprávění srandičky z cest. Pozor, neplivu na Travel Bible jako takovou, ale spíš na svoji naivní představu, že je vhodným místem k ucházení se o psaní cestovatelských článků. 

Odměnou u Travel Bible je 
a) propagace vlastních stránek a činnosti (= odkaz na konci článku)
b) poukaz na ebook a VIP členství
c) dobrý pocit

Poukaz je hezká věc, ale ruku na srdce - knihu jako cestovatel už vlastním, ebook jsem neotevřela ani jednou a VIP skupinu taktéž ne. Proč? Především proto, že od určité chvíle už nemusím o dobrodružstvích jenom číst a můžu je prožívat sama. Načíst si podrobné návody a hacky na všechno pro mě začalo hraničit se ztrátou radosti z vlastního poznání a zážitku. Na Travel Bible ale nedám dopustit kvůli tomu, že mě seznámila s housesittingem, který se stal nedílnou částí mého cestování.

Propagace vlastního blogu a facebookových stránek vždycky potěší, ale nepřinesla mi nikdy razantní přírůstek "followerů". Největší boom zažily stránky otrockým sdílením do všech cesto-skupin, o kterém 100% napíšu samostatný článek aneb Kdo nesdílí, neexistuje. A vůbec ten facebook, to je..."složité".

Andy, hoď se do klidu
 a nech se živit rodičema.
Said no one ever.
Nejdůležitější zkušenost s Travel Bible, která úplně potopila moji naději v prosazení se tam přišla až po návratu z USA domů. Byla jsem oslovena k napsání článku na téma van-life v USA. Jak koupit auto, jak a kde jej přestavit, sesumírovat 10 měsíců informací, které má možná jen pár Čechů, do článku pro Travel Bibli. Byl to dlouhý článek. Rozpočty, úřady, snaha zobecnit boje s překážkami, bránícími vlastnit v USA auto. Zpracovat, vše co jsme zažili a najít postupy, které by mohli použít i ostatní. Místa kde nakupovat výbavu, čeho se vyvarovat, jak se nenechat natáhnout... Do toho článku jsem sepsala v podstatě půlku připravované knihy. Pěkně přehledně a strukturovaně. Makala jsem na tom opravdu dlouho a potom ještě mnohem dýl čekala na zveřejnění, na které mohl následovat další zájem o naši cestu a zážitky... 
A potom byl článek zveřejněn. V placené VIP sekci. Nepřístupné nejspíš všem mým věrným kamarádům a zájemcům, co sledují facebook AndyJede. Nepřístupný mně, protože voucher do VIP sekce jsem ani nepoužila, nebylo k čemu. Článek, který bych mohla použít jako ukázku své práce, plody mé roční snahy něco dokázat. Téma Jak koupit auto v USA a jak na van-life v USA je pro úzkou skupinu zájemců, ale její znepřístupnění veřejnosti pro mě znamenalo pohřbení nejkvalitnějšího článku, co jsem kdy vyplodila. Tudíž i když se konečně najde někdo, kdo mě vyhledá jako zdroj informací, k článku se zadarmo nedostane. Celé to dílo klidně může stát za h....., ale to těžko zjistím, když článek nemůžu nikomu poslat ani k přečtení.  Jeho kvalita ale není gró tohohle zklamání.

Poučení pro příště a ostatní:
  • Pro ty, kdo se v psaní orientují ještě méně než já - jeden článek není možné ve stejném znění umístit na dva různé weby. 
  • Článek je vhodné nejprve napsat a potom najít místo, kde jej udat. Alespoň to zkusit. Vědět, že to takhle celé dopadne, tak si jej schovám a zkusila bych zatlačit na pilu jinde.
  • Zveřejnit všechno zadarmo na blogu a zvýšit tak svoji vygooglovatelnost. Průběžně mi píšou na facebook zájemci o podobné cestování a často se ptají, jak jsme to udělali s vízy. Moc ráda bych je odkázala na článek popisující KOMPLETNĚ VŠECHNO, JAK JSME TO CELÉ ZAŘÍDILI. Kuk sem, hmm... https://travelbible.cz/van-life-v-usa/
  • Prostě nebuď naivní a pokud rád víš do čeho jdeš, tak nebuď jako já. 😆

Nezbývá mi, než článek postupně přepisovat do vykrádaných verzí sama sebe a hodit to za hlavu. Trochu jsem se u toho vzpomínání nechala unést - to bude tím, že se opět jednou snažím nekouřit. Tzn. tři dny bez cigára a zázraky zatím nikde - kašel neodchází a peníze pořád žádný!


Aby to celé nevyznělo jakože jsem kráva, co si o sobě moc myslí, přitom prd umí a nemá žádnou sebereflexi. Nebojte, nemám o sobě žádné iluze. Dokonce mám i takové malé prozření na konec. Celé mé autorsko-finanční situaci by nejspíš pomohlo nepsát v kavárnách, dokud hodnota mých článků není alespoň totožná s cenou jednoho cappuccina. 😆 

A.
Panda Chiller z mé digi dílny pro všechny, co neví co se životem. Zítra je taky den!




čtvrtek 12. července 2018

Jak koupit auto v USA - slovníček pojmů k registraci

Tradiční žlutý krasavec na tradičním san-franciském krpálu.
Líbilo by se vám van-life putování Amerikou? Toužíte kempovat s barevným retro Volkswagenem se surfem na střeše na plážích Kalifornie nebo u horských jezer v Rocky Mountains? 
Zjistili jste, že za nejmenší auto z půjčovny zaplatíte 100 dolarů denně a to nejspíš bez jakéhokoli pojištění? 

Chtěli byste si v Americe koupit na cestování vlastní auto a ušetřit za půjčovné? 
Ať už jste na Work and Travel nebo sníte o dlouhodobém putování ve jménu Alexandra Supertrampa, mezi vámi a vyhlídnutým autem může stát pár překážek.

Do Ameriky jsem jela s naivní představou, že si auto jednoduše koupím, zaplatím a pojedu. Možná to byla známka nerozvážnosti, ale pořád se držím svého hesla: 

"Příliš mnoho vědění zabíjí odvahu!"

Pokud vás riskování desítek tisíc korun neláká, přečtěte si před cestou následující řádky. O tom, jak jsme se my u vyřizování dokumentů zapotili si můžete přečíst např. zde: Epopej o kupování auta a ty nejlepší rady nasát here: Jak koupit auto v USA.

Koupě a prodej auta turistou v USA není standardní záležitost (ehm ehm, tak trochu, ehm... možná i nelegální, ehm, říkejme tomu třeba šedá zóna), ale s trochou trpělivosti a psíma očima na paní úřednice je možné cokoli. 
Po koupi je totiž nutné přepsat auto na nového majitele a tato registrace v sobě obnáší pár problémů, které musí nerezident krapítko obejít. Kdyby se vás někdo ptal, kdo vám tyto postupy poradil, tak se neznáme a „kamarádka kamarádky říkala…“, ok? 🙈🙉🙊

Letní repasy pro Coca Colu, které jsem potkala v Brně u mechanika
 při zalepování díry v mém autě. Údajně v sobě mají i mašinu 
na tisk jmenovek na plechovky!


Kompletní článek, jak si chytře a bezpečně (rozuměj – lépe než my) koupit a zaregistrovat auto v USA, naleznete v členské sekci Travel Bible: https://travelbible.cz/van-life-v-usa/.

Pokud jste se už stihli ponořit do cizích pojmů při Googlování „How the heck can I buy a car in US?“, následující slovník pojmů vám pomůže se v amerických procesech vyznat.


Slovníček pojmů k registraci auta v USA 


Terénnější verze našeho Chevy. Žebříky, sekery, lopaty.
Absolutně luxusní monstrum.
Cca 10x vyšší ceny než naše dodávečka.
Ve všech státech USA neexistuje jeden univerzální postup, jak auto oficiálně zapsat do registru vozidel a legálně s ním jezdit. Každý okres i město se řídí jinými pravidly a v konečném výsledku vždy záleží na ochotě konkrétní úřednice vyjít netypickému žadateli, jako je cizinec s dlouhodobými vízy, vstříc.
Poradit obecně jak koupit a zaregistrovat auto je z těchto důvodů složité, ale k orientaci ve všech cizích pojmech a postupech pomůže jiným cestovatelům následující slovník pojmů, se kterými se na úřadech potká, i když např. v jiném pořadí.

Motor Vehicle Registration

Dobrá zpráva, jde to, povedlo se nám to 2x. Nezbytná je jistá úroveň angličtiny na vyjednávání. Komunikaci s úřady jsme zvládli jednoduchým stylem: „Hello, I just bought a car, what do I have to do?“ K úspěchu nás dovedla kapka drzosti a především neodbytnost. Nepostradatelným pomocníkem byl funkční americký telefon s daty na nekonečné potvrzování všech kontaktů, otevíracích dob nebo adres.

Title

Oficiální dokument potvrzující vlastnictví vozu. Něco jako velký techničák. Důležitý je při nákupu auta – po zaplacení vás původní majitel uvede na zadní stranu jako kupce a oba se na Title podepíšete. Od tohoto momentu je auto vaše a je nezbytné zažádat na příslušném úřadě o vystavení nového Titlu na vaše jméno, auto zaregistrovat a dostat novou SPZ.


DMV (Department of Motor Vehicles)

Registr silničních vozidel. Úřad, pod který spadáte fyzickou adresou uvedenou na Title. Jedná se buď o samostatnou budovu, nebo oddělení například radnice (town hall). Na základě doložených dokumentů vám vystaví nový Title na vaše jméno. Mezi orientační zdroje informací patří stránka www.dmv.org, na které se dozvíte požadavky na budoucí majitele vozidel (například které dokumenty musí přinést s sebou, kdy musí být pojištěný, apod.).

License Plates

Auto kupuj v Coloradu! Vše tam je jednodušší.
SPZ-tky neboli státní poznávací značky. Kromě identifikačních číslic mají na sobě nalepené tzv. tags označující rok a měsíc, do kdy platí. V obvyklých případech bývají vydané na 12 měsíců. V případě kratší doby platnosti pozor na komplikace s jejich prodlužováním. Pro cizince neplatí automatická pravidla.

VIN (Vehicle Identification Number)

Jedinečné číslo označující každé vozidlo a důkaz, že auto není kradené. Nejčastěji ve spojení s VIN inspection, kterou provádí zadarmo, nebo za malý poplatek policie (např. 10 dolarů). Ta porovná číslo na vozidle (většinou nálepka na dveřích či jinde na karoserii), údaj v Titlu a policejní databázi.

Vehicle Safety Inspection

Ekvivalent české technické kontroly. U registrace je povinná jen v některých státech, ve velké části USA 1x ročně či ob rok, anebo podle stáří auta. Pozor na státy na západním pobřeží s povinnou kontrolou emisí.

Liability Insurance

Povinné ručení. Často musí být zřízené na jméno majitele ještě před registrací auta, nebo do 10 dnů po ní. Rozdíl oproti ČR je v tom, že v USA jsou pojištění řidiči, zatímco u nás auta. Proto by měl být připojištěný i další pravidelný řidič vozidla. Při občasném půjčení vozidla by případnou škodu způsobenou jiným řidičem mělo pokrýt pojištění majitele.

Úlovek z Francie, kde bylo obytných dodávek habaděj.
Tahle měla vedle postele i linku se sporákem, velikostně pro skřítky.

Adresy a jak na ně


Největší překážka k zaregistrování vozidla se pojí s faktem, že jako turista nemáte v USA trvalé bydliště. Při volbě oblasti, kde vaše dobrodružství začne, je proto nezbytné nastudovat dopředu podmínky jednotlivých států a vybrat ten nejshovívavější.

Proof of Residency

Potvrzení o trvalém bydlišti v USA, které se dokládá například nájemní smlouvou či složenkami. Není povinné ve všech státech, ale tam, kde je, se stává pro cestovatele velkým problémem. Lze jej vyřešit notářsky ověřeným prohlášením vašeho amerického kamaráda, že u něj bydlíte.

Physical Address

Naše obvyklá adresa:
the middle of nowhere,
nobody knows where
.
Trvalé bydliště, které v lepším případě (např. v Coloradu) není třeba dokládat potvrzením.

Mailing Address

Doručovací adresa, kam jsou z DMV za několik týdnů zaslané vyhotovené dokumenty.

General Delivery - super užitečná záležitost!

V USA si můžete i jako turista požádat o zaslání zásilky na vaše jméno na pobočku pošty a to zadarmo. Zeptejte se přímo na pobočce, jaké jsou jejich požadavky. Většinou stačí použít adresu pošty a své jméno, jindy pouze nadepsat dopis:

Pepa Novák
General Delivery
San Francisco, CA 123 45

V některých případech bylo potřeba vyplnit malý formulář. Adresu pošty můžete ideálně použít jako Mailing Address při registraci auta.


Chceš se do Ameriky vrátit? Stýská se ti? To jsou zbytečné otázky :)





Hodně štěstí při všech vyřizováních, ať už k vám tyto informace dostanou kudykoliv. 
Celé naše roční dobrodružství v dodávce je samozřejmě zdokumentováno na 
www.facebook.com/andyjede a pokud se dostanete do kupovací/registrovací situace a budete mít nějaký dotaz, se kterým bych vám mohla pomoci, určitě mi napište. 😎

A.

AndyJede alias AndySeVeze, VašekŘídi