🏄
3 noci,
3 místa,
3 důkazy,
že svět je dobrej a lidi hodný
🚿
Už delší dobu si přeju nějak zdokumentovat dobrotu, se kterou se člověk na cestách setká. Možná mě zatím drží štěstí, ale vnitřně věřím tomu, že svět je takovej, jak se na něj dívám. Na cesty vyrážím s důvěrou v lidi a to dobrý v nich. Každý cizí kolemjdoucí, který nám pak nabídne pomocnou ruku nebo i jen prohodí pár slov se zájmem, prostě zahřeje u srdce a tuhle teorii podpoří.
Projížděli jsme městem a v obchodě nás obsloužili tři puberťáci. Hned se zajímali odkud jsme, jedna z holek prohlásila, "že si vždycky přála mít přízvuk" a uzavřeli naši valentýnskou návštěvu tím, že to bylo to nejzajímavější, co se jim za celý den přihodilo. Tohle prostě žerem. Lidi jsou tu neuvěřitelně otevření, vstřícní, komunikativní a mají zájem, za necelé dva týdny už máme nespočet příkladů. A to prý tady na východním pobřeží a severu jsou lidi chladnější! Zatím si nedokážeme představit, že to bude ještě lepší.
Jedním ze známých důkazů pospolitosti mezi cestovately je Couchsurfing. Během krátké doby se nám podařilo proniknout do komunity hostitelů a surferů a zažít několik nocí u různých lidí doma.
Co je to Couchsurfing? Komunita cestovatelů, kteří si na základě registrace a ověření totožnosti navzájem nabízejí ubytování (gauč) u sebe doma po celém světě. Existují lidé, kteří jsou pouze hostiteli a dávají k užitku například extra pokoj v domě, či pouze cestovatelé navštěvující místní u nich doma - ušetří tak za ubytování a především se více dozví o místních a jejich životě v dané lokalitě. Důležitou součástí je získávání referencí, díky kterým se především surfer mezi hostiteli ověří jako věrohodný, co víc, vítaný cestovatel k popovídání o svých výpravách a zkušenostech.
Jak to fungovalo? V průběhu dne jsme pečlivě vysedávali na WiFi a trpělivě psali hostitelům v okolí a domlouvali se na možnosti přespání. Díky nestálé změně plánů jsme zkoušeli různá místa a nakonec se nám podařilo oslovit hostitele i na poslední chvíli. Díky dřívějším kontaktům z termínů, které nevyšly, jsme domluvili taky další a zajistili si tak několik pohovek, postelí či matraček v teple následujících domovů super lidí.
Couchsurf č. 1 🏡
Dům u jezera, přátelští a štědří mladí manželé, dvě kočky a bohovský odpočinek.
První surf byl královský a to nám prospělo, protože se jednalo o večer po naší krasojízdě chumelenicemi a velkoměsty. Dave a Jess nás přivítali večeří, vínkem, ohněm v krbu a vlastním pokojem pro hosty. Takový luxus jsme nečekali a byla to nádhera. Dostali jsme hromadu tipů kam vyrazit a reference na zajímavé lidi, které bychom mohli po cestě navštívit. Na cestu jsme navíc vysloužili jointa, láhev domácího vína, dva doutníky, cookies a banány. Maminky, babičky, nemusíte se o nás bát. Je o nás postaráno. S radostí jsme přijali nabídku vrátit se v létě a jezera si užít naplno.
Couchsurf č. 2 🏠
Profesionální hostitel, zasvěcovací rituál do Couchsurfingu a absolutní důvěra.
Druhou noc v řadě u někoho doma se podařilo vyřídit Vaškovi na poslední chvilku, kdy jsme přijeli do města Albany. Větší město bylo už poznat podle velkolepějších nadjezdů a podjezdů na dálnice a giga staveb. Zastavili jsme u Mekáče na klasickou WiFi a WC pauzu - Vašek zůstal chvilku ještě u auta, během čehož jsem vyrazila dovnitř. Jak poznáte, že jste v problémové části města? Mekáč má zamčené záchody. Osazenstvo bylo monotónní barvy, super nálady a pravděpodobně většina čekající na dávku. Ale štěstí se na nás usmálo a ozval se nám Travis s nabídkou na přespání. Přistavili jsme dodávku před dům kmotra Couchsufingu, obrovského srdcaře, který nás provedl po domě, vysvětlil vše nezbytné a zasvětil do ducha surfování. Dostal nás starou mapou NYC se vzkazy od předchozích surferů, o tom, co pro ně tato komunita znamená. A taky tím, že se omluvil, že má na večer plány a ráno práci, takže nás jen ubytuje a ráno až budeme vyspaní, ať si dáme kafe a prostě zabouchneme vchodové dveře. Přispěli jsme svou troškou na mapu, užili si sprchy a vyrazili dál. Travis je borec!
Couchsurf č. 3 🐱
Pohodoví borci, ukecaná kočka, dva vyřízení Češi a získání cenných kontaktů.
Vrátili jsme se opět do oblasti NH, kvůli nutnosti udělat na autě inspekci ve státě jeho registrace. V podstatě opět celé dny řídíme, ale nespěcháme, děláme si pauzy, užíváme výhledy a řešíme především noclehy. S Deanem z Concordu jsem si psala během léta, ale nakonec přespání nedopadlo (v létě jsem byla bez auta, takže bez šance se vůbec do Concordu dostat). Zkusila jsem mu rovnou napsat sms, jestli má na Valentýna plány, protože v Americe je to velký svátek a několik hostitelů nás z důvodu romantických večerů nepřijala. Trošku fikaně jsem počítala s tím, že v angličtině je slovo kamarád "friend" bezpohlavní, a že se možná nad představou dvou holek cizinek slituje. Nakonec všichni borci poseděli s pivkem, vyměnili jsme si cestovatelské plány a touhy a poptali na místní auto inspekce. Osud tomu chtěl a maminka přítomného kamaráda pracovala v autoshopě a my tak získali kontakt na místo, kde nás hned další ráno vzali a nenatáhli. Domácí večer vyrazili ještě do baru, my vytuhli v arktických teplotách na matračce vedle kočičího záchodku. Princezna byla super mazlivá černobílá číča, ale taky pěkně ukecaná mrcha, co celou noc chodila kolem nás a prostě mňaučila. Ráno jsme se opět ujistili, že dům je zamčen a vyrazili s naším autem do opravny s předpokladem, že se musíme vyměnit přední sklo.
Jak to dopadlo zase v příštím článku.
3 noci po sobě u cizích lidí, v jejich domovech, jen díky nadšení pro cestování a setkávání se novými lidmi. Living the dream! Na oplátku jsme hostitelům vždy zanechali nějaké to pivko či ráno alespoň rychlo obrázek.
Okey, ať to uplně nešugrkoutujem a je to upřímný. Almost living the dream, protože jsme pořád na severu a hodně jsme jezdili a do posledních chvil nevěděli, kde přespíme - a to v mínus teplotách nechceš.
Naše technický začátky a výzvy nic nemění na tom, že ty lidi a svět jsou fakt dobrý! 💚
Fotky a reportáže na www.facebook.com/andyjede.
Žádné komentáře:
Okomentovat