Ďábelská oprava dodávky, držte mě nebo se...

Začala jsem psát o autě v druhém článku a nechtěla se moc rozvášňovat. A neprotahovat to. Nejde to, protože...

 

Součástí našeho pobytu v Black Hawku byla bohužel i opět jedna episoda s naším milovaným autem. Ke vzteknutí. Shrnu to, nebo se vzteknu znova.

1. Od té doby, co jsme utopili auto v kaňonu, už bylo jeho startování opravdu jen na dobrý slovo. Nejhorší byly rána. Den začínal modlitbou.

2. Vašek od začátku podle cvakavýho zvuku říkal, že by to mohl být startér. Tuhle teorii potvrzovalo i to, že nám opakovaně na různých místech lidi nahazovali baterku a ne vždy to pomohlo. (zvuk to prostě nedělalo takovou tu ještěrku papapapapapa, ale jedno cvak a nic)

3. Hned u hlavní cesty Black Hawku byl auto servis, správná dílna plná špinavých namakaných fešáků. Byli velmi vstřícní a vzali nás hned, když jsme tak tak dojeli.

4. Vašek borcům řekl, že by to mohl být startér. Hlavní borec nám řekl po pár sekundové diagnostice, že máme špatnej alternátor a bude třeba jej vyměnit. Neměli jsme z toho moc radost, protože bylo jasný, že to bude dražší sranda. 

5. Ještě když jsem předávala klíčky, zopakovala jsem paní vedoucí, na příkaz od Vaška, ať jí ještě řeknu o tom startéru. Startér. Startér. Startér. "Holubičko, když vám nejede alternátor tak to prostě nepojede."  Ok.

6. Poslední týdny se nám při brždění klepalo auto ze strany na stranu. Z jiného servisu jsme věděli, že je načase  vyměnit brzdy, jen na daném místě neměli dostatečně velký zdvihák na naši dodávku. Při jízdě z kopce serpentinami na dálnici jsem se jen modlila. Vašek brzdil motorem, já neřídila.

7. Klukům ze servisu jsem tedy řekla, ať se mrknout i na ty brzdy. Zapomněla jsem dodat, že jen na přední, jen to nezbytný k přežití. Jen ty kotouče. Véélká chyba, moje blbost.

8. A tak jsme po víkendu jeli pro auto. Paní domácí nám říkala, že výměna alternátoru stála její známou okolo 350 dolců. Počítali jsme, že i s prací na brzdách bychom se mohli pohybovat okolo 500ti dolarů.

9. Po cestě jsem fórkovala, že tam dojdem a bude to litr.

10. Došla jsem do kanclu, dostala fakturu. Na litr.

11. Vyměnili nám alternátor a všechny brzdy, prý už to bylo nebezpečný. Ok, bolí to, ale potřebujeme docela nutně, aby auto spolehlivě startovalo a za funkční brzdy se nakonec taky nezlobíme.

12. Auto jsme zaparkovali u našeho hlídaného domu a na výlety jezdili Subaru majitelů (protože to s ním byla prča). 

13. Po pár dnech Vašek potřebuje vyjet do jiného města.

14. Zasedá do dodávky.

15. Cvak.

16. Vraždila bych.

17. "Cvak" není zvuk, co chceš slyšet za 1000 dolarů.

18. Nastává opět fáze - jeden den startujeme, druhej ne. Nakonec se nám vždycky auto podařilo nahodit. Někdy pomůže dolít benál, někdy nahřát na sluníčku, jindy baterka. Je to magie, asi záleží na počasí, nic nevychází ve 100% případů.

19. Museli jsme se přesunout do jiného města, protože se nám dvě hlídání o pár dnů křížily. Auto startuje, když se mu chce. 

20. Auto startuje den předtím, než si máme jet pro štěně.

21. Auto nestartuje v den, kdy si máme jet pro štěně. Šikanovala jsem Vaška, že musíme vyrazit fakt brzo, abychom zase nedojeli pozdě.

22. 8:30 ráno přicházíme k autu. Po jedenácté konečně startujeme.

23. Auto jsme zkoušeli opět jump-startnout, sousedovic autem. Baterka to není.

24.Pan soused nám vlezl s kladivem pod auto. Něco udělal a nastarovali jsme.

25. Pan soused nám řekl, že je to startér. STARTÉR.

26. Za pár dní a po kurzu sebeovládání volám klukům ze servisu, že máme furt problém. Jedeme zpět do Black Hawku na otočku.

27. Přijedeme, borec vleze pod auto a řekne, že je to startér. Neudržím se.

28. "Za půl hodinky to bude hotový." Jdeme se projít se štěnětem, 10 metrů s ním je tak akorát na půl hoďky.

29. Vracíme se k servisu, dodávka pořád uvnitř, tak se tak poflakujeme kolem ostatních aut. Přistoupí k nám vrchní mechanik.

30. "Máme problém, s tím autem nikam neodjedete. Zasekl se nám zdvihák a nejde dát dolů." Lidi tu občas používaj humor, že s vážnou tváří říkaj blbiny, což je pro nás cizince někdy matoucí na pochopení. Nejprve jsme mysleli, že je to jeden z těhle vtípků. 

31. Nebyl.

32. Auto levitovalo necelý dva metry nad zemi. Naše dodávečka na rozbitý hydraulice. Naše už nakřáplý sklo. Všechna Vaškova práce, poličky. Šly na mě mdloby z představy, že to najednou spadne.

33. Přes další hodinu jsme čekali na odtahovku. Ta přijela, vjela pod dodávku, chvilku ještě dělali různý čoromoro nahoru dolů, na který jsem se raděj moc nedívala, ale nakonec dostali auto dolů.

34. Z bezpečnostních důvodů pod auto nemohli vlézt, takže slavný startér stále čekal na svůj moment.

35. Konec dobrý, kluci dobrý, mrzelo je to všechno, my se už moc nezlobili. Auto zvedli ručně vepředu hevery, za 20 minut byl na místě nový blýskavý startér a my odjeli dřív, než si někdo stihl dovolit říct o peníze.

Chápeme, že odborníky sere, když jim lidi kecaj do práce...ale Vašek, samozvaný "zkurvený génius", to prostě kuuuuuuurňa říkal!  Od začátku.

Moje nervy!

Po cestě zpět jsme se vypravili k jezeru, kde jsme zjistili, že namočené štěně vypadá jako kříženec aliena a zmoklé slepice. Špinaví od bahna a s dřímajícím psem v náručí jsme se ještě rozhodli využít poukaz do kasina, který jsme dostali za hlídání domu. 

Prohráli jsme v ruletě krásných 30 dolarů a za zbytek peněz si na večeři koupili pivo a pizzu. Haluz je, že padlo jen o jedno políčko vedle našeho!

Startujeme.

Brzdíme.