úterý 10. října 2017

Přelehnutej krk

Američanům moje komunikativost většinou sedí.

Kéž bych tehdá, držela zobák...

ušetřila bych si famózní faux pas

Válečné veterány v Americe nepřehlédnete. Většinou na sobě mají bundu, mikinu či kšiltovku s příslušným vojenským zařazením. Stejně tak mívají označené spz-tky, polepená auta, alias giga "trucky". Mariňáci, Vietnam, však víte. 
 
Posílají jasnou zprávu: 
1. Sloužím své vlasti. 
2. Byl jsem ve válce. 
3. Nic na mě nezkoušej.

Kempovali jsme na Floridě a okukovali rybáře. V zátokách se kromě houfu ryb vyskytují i malí žraloci a hlavně aligátoři. V té době jsme jich nebyli ještě ani zdaleka nasyceni! 

Byla jsem zvědává, jak se z vody po rampě dostávají čluny na přívěsy za auta. Pro čerstvou řidičku je představa nacouvání auta s nájezdní plošinou do vody a následný najetí člunem na vrch, něco velkolepýho!

Šla jsem blíž k starším pánům na molu a zeptala se, jestli se můžu na celou tu operaci podívat. Na Floridě stojí před většinou domů čluny nebo se s nimi majitelé prohání v závěsu po silnicích mezi oceánem a zátokami. 
Šlo mi o navázání přátelskýho kontaktu. Po místňácku. 

"Jasně, pojď. Jen se nediv, že s tebou budu mluvit takhle bokem." odpovídá mi jeden z pánů a sleduje dění na mole.

Nejsem si jistá, co tím myslí a prosím ho o zopakování.

"Nemůžu otočit krkem." vysvětluje a částečně se ke mě obrací celým tělem.

"Aha! Vy jste se špatně vyspal, co?" zaslepuju se rychlou domněnkou a ještě jsem přesvědčená o svým důvtipu.

Pro změnu nerozumí on mně a tak vyjadřuju svoji genialitu jinými slovy.

"No, že jste si v noci přelehl krk, když jste spal!" 

Usmívám se jako měsíček na hnoji, jak si hezky rozumíme.

...

"Ne. Postřelili mě ve Vietnamu."  

(Nou, I wos shat in ´Náám. - Představte si ten přízvuk.)




Stydím se dodneška.  (Jsem si teď zpětně jistá, že měl kšiltovku.)


Brala jsem to jako největší trapas, co se mi tu za všechny ty měsíce přihodil. 
Bohužel už jsem ho trumfla, ale o tom jindy...


PS: Od kamaráda jsem zjistila, že v tehdejší medicíně bylo klasickým postupem řešit zranění páteře kovovým (?) zafixováním natrvalo, takže je to tu poměrně běžný jev.
 

Žádné komentáře:

Okomentovat