😺 Dvě kočky a garáž plná výbavy 🍏
Juchů! Na týden se nám podařilo
podomácnět v Stonehamu, Massechusetts v domě manželského páru, který
odjížděl na dovolenou do New Orleans. Výměnou za místo k pobytí jsme měli
za úkol dohlídnout jak na dům, tak na dvě kočky, které si manželé pořídili z
útulku před pár týdny.
O hlídání domů a mazlíčků jsem se
dozvěděla díky Travel Bible, knížce plné tipů a rad na cestování, kde
představili stránky www.trustedhousesitters.com.
Už v létě 2016 jsem se zaregistrovala, vyplnila svůj profil a tiše
obdivovala možnosti půlročního hlídání pobřežního domu na Novém Zélandě, či
starání se o farmu v Irsku, během toho, co je majitelka na výměně
kolenního kloubu. Roční poplatek za členství vyšel na 100 dolarů (cca 2500 Kč)
a přestože jsem první půl rok nakonec službu nevyužila, měla jsem čas
zorientovat se v tom, jak celá věc funguje, co se od hlídačů očekává apod.
Před odletem jsem prohledávala
pravděpodobné lokality a termíny, v nichž jsme plánovali pobyt a začala si
psát s naší hostitelkou. V náš prospěch nejspíš hrál i fakt, že
manželé B. jsou původem z Polska a proto jsme se my „východo-evropani“
prostě rychle sčuchli. Vzhledem k chaosu prvních týdnů a nejasné další
trasy, komunikace s paní B. utichla a já pořád váhala kdy jí napsat, že to
bohužel nakonec nebereme, protože už jedeme na jih. Nakonec jsme se opět museli
vrátit krapet na sever do NH a termíny nám krásně vyšly – paní B. jsem zavolala
a naštěstí s námi pořád počítali!
Manželé B. (50-60let) nás
přivítali v pátek odpoledne s večeří, vínkem a pivem. Domácí jídlo,
kuře, pečené brambory a salát byli splněným snem po pár týdnech Mekáče.
McDonalds nás ulovili na svoje kupony 1+1 zdarma a stálou WiFi, ale jídlo jako
od maminky, nenahradí nic! Co teprve dobrou postel.
Dostali jsme návod na kočky,
televizi a domácnost a k tomu ledničku, zbytky z večere a obsah
skříní i vinotéky k užitku. Kočky Philo a Xenie jsou půlroční sourozenci,
kteří si postupně zvykali na dům a díky své zvědavosti se rychle učili pravidla
domácnosti – J. J. Rousseau jedna radost. Nakonec se z nich nestala ani zmrzlina,
bábovka ani nevlezli do myčky a pračky a zvládli jsme kocourovi i třikrát denně
kapat do očí kapičky na kočičí herpes (?). Kocour byl oprsklejší a odvážnější,
číča byla ze začátku hodně plachá a stydlivá, ale nakonec si i ona přišla
nechat podrbat bříško. V průběhu našeho pobytu se otrkali dost na to, aby
spali s Vaškem v posteli. Užili jsme si s nima hodně blbin a ony
s náma taky. Bude se mi stýskat! A jim taky, Vaška v noci kocour
ohryzával, když ho přestal drbat.
Během týdne jsem manželům B.
poslala pár fotek, že jsou kočky stále naživu, dům stojí a u nás vše dobrý. Oni
nás spravovali o dovolené a dávali instrukce, kde najít např. najít reflektor,
abychom mohli pracovat i večer. Taky jsme se bohovsky stravovali a užili si
pohodový snídaně vedle zasluněné terasy a vymýšleli plány na obědo-večere,
v nichž mi opět Vašek dal na prdel. Vyzkoušeli jsme i domácí pancaky
s javorovým sirupem, včetně pár černých karcinogenních z mé dílny.
Před příjezdem majitelů jsme dům uklidili,
aby se neřeklo a dali si poslední výborný kafe na terase při zapadajícím
slunku. A uvědomili si tu parádu, kde jsme, co se nám už podařilo, čím jsme
prošli a že fakt už máme auto, kus práce za sebou a že některý věci je tak
krásný neřešit. Celý týden jsme měli neuvěřitelné štěstí na počasí, které se
každým dnem v podstatě zlepšovalo a oteplovalo. Poslední dny jsme venku
chodili v tričku, sníh rychle mizel a my chytali barvičku.
Lokalitu Stonehamu jsme si
prožili jako místní – jezdili jsme do místního Hornbachu (Home Depot), do obchodu
s potravinami (Stop and Shop) a liqueur shopu – na rozdíl od ČR se tu
alkohol (především tvrdší než pivo a víno) prodává v prodejnách zvlášť. Nám
sice stačilo pivko, ale zrovna to tu neprodávali ani v obyčejných
potravinách. Na procházky, knihovny či výlet do blízkého Bostonu bohužel čas
nebyl, ale horizont bostonských výškáčů a mostů jsme si prohlídli alespoň po
cestě na letiště. Překvapivé bylo, že nás za celý týden nepřišli pozdravit/zkontrolovat sousedi, jen na nás párkrát bafl pošťák. Ten funguje stejně jako u nás a místo doručení očekávané simkarty od našich, jsem obdržela lísteček, že jsme nebyli doma (100% v uvedený čas byli). Naši práci sledovali z povzdálí jen hromady ptáků, datlů, macatých veverek a narazili jsme i na zajíce. 🐇
Manželé B. jsou klikaři na
zpožděná letadla a po cestě tam i zpět z dovolené se zasekli na několik
hodin na letišti z důvodu technických potíží letadel. To nám dalo víc času
vše uklidit, stavit se po cestě pro květiny na stůl a dodělat obrázek na
památku. B. jsou hodně zcestovalí a rádi sbírají umění a knihy, takže celá
domácnost vyprávěla příběhy z různých zemí, kde žili či byli na dovolené.
Pokusila jsem se přispět svoji troškou do sbírky obrazů od různých přátel a
provětrala výbavičku, kterou táhnu z domoviny.
Celý pobyt jsme zakončili luxusní
snídaní v podání pana domácího a jeho omelety, dostali až příliš mnoho
výbavy a jídla na cestu a zaplnili tak naše auto sadou koření, nádobím,
nejrůznějšími nádobami, konvičkami, dózami, papučemi, věšáky, háčky, tužkami,
gumičkami, sadou tabasca, termo taškami, heřmánkem, kyblíkem,…
Nakonec jsme nemohli využít
nabídku zůstat déle, protože se potřebujeme dostat na další lokalitu domu na
hlídaní, ale určitě jsme získali blízké dočasné rodiče a byli jako doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat